Cushingov syndróm - najčastejšie endokrinologické ochorenia

V jednom z minulých čísel jste se mohli dočíst o tajemné zkratce PU/PD, která může být příznakem mnoha vážných onemocnění vašich zvířecích miláčků.

Jedním z těchto onemocnění je i tzv. Cushingův syndrom (odborně zvaný hyperadrenokorticismus). S tímto onemocněním se veterinární lékaři setkávají poměrně často – spolu s cukrovkou (diabetes mellitus) je to nejčastější endokrinologické onemocnění psů a koček. Pojďme si tedy zjednodušeně toto onemocnění, jeho příznaky, diagnostiku i léčbu objasnit (a samozřejmě také nezpomeneme zmínit možné vážné zdravotní následky u neléčeného hyperadrenokorticismu).

Zvířata s tímto onemocněním trpí chronickou (tj. týdny až měsíce) nadprodukcí hormonu zvaného kortizol a jeho obsahu v krvi, což má často za následek poškození dalších orgánů a metabolických pochodů v organismu. Kortizol je důležitý hormon, který produkuje kůra nadledvinek a účastní se metabolismu bílkovin, sacharidů a tuků. Do krevního oběhu se také uvolňuje při stresu. Hladina tohoto hormonu v krvi u zdravého zvířete velmi kolísá, vysoké koncentrace mohou být při nemoci nebo stresu, avšak po odeznění se vždy hladina vrací do normálu. Produkci kortizolu reguluje hormon ACTH (kortikotropin) a ten se tvoří v části mozku zvané hypofýza.

Cushingův syndrom se rozděluje na 3 typy – primární, sekundární a iatrogenní. Primární vzniká následkem zhoubného nebo nezhoubného nádoru nadledvin, sekundární je vyvolán zmnožením buněk nebo nádorem hypofýzy (častěji nezhoubným) a iatrogenní vznikne jako důsledek aplikace glukokortikoidů, které jsou aplikovány na léčbu jiných onemocnění, která je vyžadují (např. alergie, imunodeficience, nádorová onemocnění). Ve všech případech je výsledek jediný - dojde k chybné regulaci produkce kortizolu a dojde k rozvoji široké škály příznaků souhrnně se skrývající pod názvem „Cushingův syndrom“.

U jakého zvířete můžeme jako majitel začít mít podezření na tento vážný zdravotní problém?

U psů nejčastěji postihuje starší jedince malých plemen kolem 8 let (velmi často např. jorkšírský teriér, jack russel teriér, jezevčík, pudl, čivava a další). U koček se toto onemocnění objevuje taktéž, postihuje častěji samice středního až staršího věku. Mezi nejtypičtější příznaky patří nadměrné přibírání na váze a zvýšený apetit, řídnutí a zhoršení kvality srsti (nejčastěji na hřbetě, ocasu a zadní ploše pánevních končetin), tvorba komedonů („černých teček“) na kůži a její ztmavnutí a ztenčení, větší náchylnost k tvorbě modřin, časté močení a pití (PU/PD), pomočování, infekce močového traktu, nápadné zvětšení a prověšení břicha, ztráta osvalení, zvýšená únava a zrychlené dýchání. U nekastrovaných fen může také docházet k narušení pohlavního cyklu. U koček se mohou přidružit respiratorní infekce. Ne každý jedinec však musí vykazovat všechny tyto příznaky naráz.

Po příchodu k veterináři při pozorování jakéhokoliv z těchto příznaků bude následovat pro určení diagnózy rozšířená diagnostika. Spočívá v kompletním vyšetření krve, vyšetření moči a ultrazvuku dutiny břišní. Při laboratorním vyšetření krve dochází k nálezu specifických ukazatelů jako jsou zvýšené jaterní ukazatele (ALP, ALT, cholesterol), hyperglykémie a snížené množství močoviny, stresový leukogram a často zvýšené množství trombocytů. Ve veterinární medicíně se pro potvrzení nebo vyloučení této nemoci nejčastěji využívá speciální test - LDDST (supresní test s nízkou dávkou dexametazonu) a stanovení poměru kortizol/kreatinin v moči. Pokud se toto onemocnění potvrdí, je do budoucna nutný důsledný a pravidelný manažment kontrol pomocí tzv. ACTH stimulačního testu.

Příznaky tohoto onemocnění nejsou vyléčitelné, avšak velmi uspěšně se dají medikamentózně tlumit. Na Slovensku je k dispozici komerční přípravek Vetoryl (účinná látka trilostan), tudíž včasná a správná diagnostika může vašemu zvířecímu miláčkovi prodloužit a zkvalitnit život.

Vzhledem k tomu, že většina pacientů s tímto onemocněním trpí zároveň obezitou, veterinární lékař pravděpodobně nastolí přísný dietní režim, velmi často s podáváním i látek chránících játra (hepatoprotektiva).

První kontrola ACTH stimulačním testem po nasazení specifické terapie následuje zpravidla za 14 dní, poté za měsíc, a následně každé 3 měsíce. Tento test nám slouží k určení hladiny kortizolu – zda jsou hladiny v normě nebo ne – tj. jak efektivní je terapie.

Tak jako u každé nemoci, v případě neléčeného hyperadrenokorticismu mohou nastat vážné zdravotní komplikace. Patří mezi ně  nadměrné ukládání glykogenu do jater a následné funkční zhoršení tohoto důležitého  detoxikačního orgánu, zvýšené množství cukru v krvi jako následek špatného využití této živiny orgány a riziko souběžného rozvoje cukrovky, opakované bakteriální infekce močového traktu.

V případě nedodržení pravidelných kontrol může dojít k tomu, že denní dávka trilostanu bude příliš vysoká (i s ohledem na doporučený manažment hmotnosti) a u psa nebo kočky se rozvine tzv. hypoadrenokorticismus (tzv. Addisonova choroba), což je velmi závažná zdravotní komplikace.

A co dodat závěrem? V případě pozorování jakýchkoliv příznaků neváhejte navštívit vašeho veterinárního lékaře. Včasná diagnostika, tak jako u jiných onemocnění, je velmi důležitá. V zájmu zachování kvality života vašeho zvířátka při potvrzeném hyperadrenokorticismu je důsledné dodržování všech pokynů a spolupráce s veterinárním lékařem pro zvládnutí této psí a kočičí nemoci základním stavebním kamenem.

 

Autor: MVDr. Bc. Michaela Kučerová, SIBRA-centrum veterinárnej medicíny
Pre časopis Pes a mačka, 2019

Na vrátkach 13, 841 01 Bratislava
tel: 02-64461794, 02-54419949
klinika@sibra.sk
  • Po-Pi9:00 - 19:00
  • So10:00 - 12:00
  • Ne17:00 - 19:00
  • Sviatky  17:00 - 19:00
sibra © 2019 | English